Google Nexus One je novým přírustkem do rodiny Androidů. Stojí za ním blízká spolupráce htc (hardware) a Googlu (software). A jako vše, co vyjde označkováno logem Google je nejdřív několik měsíců beta, i tento jinak zatím (podle mě) bezkonkurenční telefon je v některých věcech ještě stále beta. No...možná spíš RC. Tady jsou moje postřehy za 10 dní používání.
Provedení telefonu
Nexus One (N1) na pohled vypadá dost plastově, ale při vzetí do ruky je cítit solidnost a robustnost telefonu. Do ruky sedne příjemně a řekl bych až přesně, ovládací prvky jsou na míru přizpůsobeny na prsty, ať telefon držíte v levé či pravé ruce. Tvrzení, že telefon není tlustší než obyčejná B tužka platí zřejmě jenom pro americké B tužky, leč i tak je N1 poměrně dost tenký, člověk si až říká, jak to tam všecko nacpali. Váha telefonu je trošku větší než by jeden od pohledu řekl. Celkově však rozměry (a pevné provedení) vůbec nevadí při nošení telefonu v kapse.
Tlačítka má telefon pouze tři, potažmo s trackballem čtyři. Dvě pro regulaci hlasitosti, jenž jsou aktivní i při poslechu hudby se zamknutým displejem, na druhou stranu však nejsou natolik citlivé, že by se samy promačkávaly v kapse. To jsem vskutku ocenil, protože se tak dá hlasitost přehrávané hudby ovládat i přes kapsu, telefon není třeba vůbec vytahovat, stačí nahmatat tlačítka a zmáčknout. Jediný problém s těmahle dvěma tlačítkama je při focení, Téměř pokaždé, když chytnu telefon vodorovně a namířím foťákem, levým palcem přimáčknu jedno nebo druhé tlačítko. Je třeba si zvyknout ten levý palec dávat trochu "nepřirozeně". Další tlačítko je na horní hraně telefonu pro zamykání a zapínání (resp. vypínání). Umístění je bezproblému dosažitelné při držení v jedné ruce. A posledním klasickým tlačítkem je trackball - malá kulička točící se do všech stran. Zmáčknutí je víceméně bezproblémové, málokdy se stane, že se kulička při stisku pootočí, čímž je klik směřován jinde.
Další čtyři tlačítka v povinné výbavě každého androidího telefonu - zpět, menu, domů a hledat - jsou vyvedeny dotykově při spodní straně displeje. Ovládat tyhle čtyři chce trochu cvik, nereagují totiž pouze na špičku prstu, ale je třeba je zmáčknout bříškem prstu. Občas se mi stává, že při držení v ruce se letmým dotykem dlaně (např. když natahujete palec přes displej) aktivuje tlačítko pro vyhledávání. Citlivost je taková všelijaká. Klasické zelené a červené tlačítka pro přijetí a ukončení hovoru už na N1 nenajdeme, hovor se přijíma či odmítá softwarově, tzn. dotykově.
Trackball slouží k jemnějšímu ovládání, než je ovládání prsty. Např. pro přesný přesun kurzoru při psaní textu, či výběr textu apod. Slouží taky jako notifikační LED dioda. Při přijaté zprávě, zmeškaném hovoru, či jiné notifikaci, pulzuje bílým světlem. Barvy má celkem čtyři. Modře bliká při použití bluetooth headsetu, dál má červenou a zelenou barvu, ty jsem ale ještě neviděl a nevím ani, při jakých příležitostech se projevují (a jsem příliš líny to googlit).
Telefon disponuje dvěma mikrofony - zatímco jeden zaznamenává hlas, druhý na zadní straně telefonu zachytává šum a kravál z okolí a ty pak odfiltrovává ze samotného hlasu. Podle Googlu (a taky těch, co to testovali) je pak účastník hovoru s N1 slyšet na druhém konci jako by stál ve vedlejším pokoji, i když za ním zuří bouřka nebo metro. Tohle budou muset potvrdit ti, se kterýma jsem mluvil :) Ale nápad je to geniální.
Trochu nevyvedená je kamera na zadní straně telefonu. Ta totiž vyčnívá a telefon se o ní "opírá" když leží třeba na stole. To znamená, že sunutím po stole může dojít k poškrábaní ochranného skla a tím pak k znehodnocení fotek. A posunovat se může třeba i vibracema při příchozí zprávě. Naštěstí je ochranné sklo oddělené od samotné kamery, je v krytu telefonu, který se dá vyměnit.
Na přední straně nad displejem je ještě jedna malá LED dioda, která svítí oranžově při nabíjení, zeleně při plném nabití a pokud je úroveň baterie menší než 10%, dioda pomalu bliká. To je obzvlášť užitečné, hrajete-li např. nějakou hru přes celý displej a nemáte tak zobrazenou úroveň baterie. Nemusíte se tak obávat, že by vám telefon z ničeho nic vypnul díky vyšťavené baterce.
Displej a dotykové ovládání
N1 má 3,7 palců velký dotykový AMOLED displej s vysokým rozlišením, které se ještě ani dnes jen tak nevidí - 480x800 pixelů a reakční dobou 1ms. Rozlišení je opravdu poznat např. na fotkách nebo videu. Umožňuje to taky jemnější (a tedy hezčí) vykreslování písem, či vykreslování i malých a přitom stále čitelných fontů . Kontrast displeje 100 000:1 je hodně dobrý, avšak na denním světle, jak už to tak bývá, je to trošku horší, leč ani zdaleka ne nepoužitelný. Barvy jsou pestré a nejsou přesycené, nastavený poměr je prostě výtečný.
Asi nejdůležitější částí telefonu je jeho dotykový displej. Přesnost dotyku na N1 je velmi vysoká, avšak občas displej zlobí. Sem tam se stane, že displej špatně vyhodnotí pozici dotyku a posune ji třeba i o polovinu displeje dolů. Naštěstí se tohle stává opravdu zřídka, takže to není žádný show-stopper, jenž by bránil každodennímu používání. Možná je to nějaký vedlejší efekt multitouche, tedy že se dotknu ještě jinde na displeji a vyhodnotí se tak střed mezi oběma dotyky. Taky jsem zaznamenal, že displej špatně reaguje (téměř vůbec) když je ovládán v -5 °C zmrzlými prsty, ale to se asi není moc co divit :) Víc mě znepokojuje, že displej občas nereaguje vůbec. Stalo se mi to několikrát při focení, ať jsem mačkal na displeji tlačítko spouště jak jsem chtěl, nedělo se vůbec nic. Body za spolehlivost displeje tím u mě dost utrpěly. Od té doby mi na telefonu přistál OTA (Over-The-Air) update a tenhle problém se mi zatím do cesty nepřiplet, ale taky jsem ještě neměl příležitost nějak intenzivněji fotit.
Wi-Fi, Bluetooth, GPS, kompas
Wi-Fi je v telefonu revize b/g, takže maximální rychlost je 54 Mbps. Anténa v telefonu je vcelku dost výkonná, na domácí wi-fi síti, kde jde do pokoje signál přes 4 stěny (celkem asi 10 metrů) a notebook ukazuje 70-90% signálu, chytá N1 30-60%. Síla signálu (a přítomnost) wi-fi je vidět ve stavovém řádku vedle síly GSM signálu. Wi-fi je stabilní, nepadá ani nekolísá. Android zvládá všechny druhy zabezpečení sítě, včetně těch enterprise zabezpečení, které vyžadují certifikáty. Po zadání hesla zabezpečení a uložení sítě se telefon sám připojí kdykoli je síť dostupná (při zapnutém wi-fi samozřejmě).
Bluetooth v telefonu sice je, ale implementováno je pouze připojení headsetu. Pro přijímání a odesílání souboru je potřeba doinstalovat speciální aplikaci (Bluetooth File Transfer), která funguje perfektně a integruje se i do systému, takže lze pak odesílat třeba obrázky z galerie (více o Share funkci níž). Z mých malých zkušenosti s bluetooth na N1 můžu říct, že funguje perfektně.
Protože jsem v životě nedržel (natož použil) v ruce nic s GPS, nemůžu srovnávat funkčnost s jinými GPS-enabled zařízeními. Ale to se určitě někde dočtete. GPS na mém N1 se dokáže s nebem nad hlavou synchronizovat téměř okamžitě a signál udržet i při pekelné jízdě v autě (senzory párkrát vrátily rychlost 436 kmh :D ). V baráku už je to pak horší, chvilku trvá, než se chytne. Ale eventuelně se chytla zatím vždycky. Záleží, co je nad hlavou. GPS je integrována například do foťáku, takže vyfocené fotky se značkují souřadnicemi ze satelitu, které pak díky synchronizaci s Google Maps vám do EXIF značek u fotek přidají i přímo adresu s označkováním na mapě, kde byla fotka vyfocená.
Telefon obsahuje i vlastní kompas (bez použití GPS). Přímo v systému je využit akorát v Google Maps při povolení experimentálního doplňku (z Google Maps Labs), který na mapě ukazuje směr, kterým jste právě otočeni. Pro přímé využití kompasu existuje však spoustu aplikací, takže po letmém navštívení Android Marketu už můžete vesele otáčet telefonem se střelkou na displeji.
Výdrž a nabíjení
Google do telefonu vrazil baterku s kapacitou 1400 mAh a udává stand-by výdrž na 2G sítí 290 hodin (něco přes 12 dnů), 6,5 hodin při Internet use (co přesně to je nevím), 20 hodin přehrávání hudby, 7 hodin videa a až 10 hodin hovoru. Vydrž telefonu samozřejmě závisí na způsobu používání. U N1 to platí dvojnásob.
V telefonu je 1GHz Qualcomm procesor, tzv. Snapdragon. A za takový výkon se holt musí platit. Dále si z baterky nejvíc ukrojí wi-fi a displej. Při neustále zapnutém wi-fi vydrží baterka zhruba 24 hodin. Je to taky dáno tím, že na pozadí mi běží spousta aplikací, které provádějí synchronizaci se sítí (Twitter klient, Facebook klient, GMail klient, RSS klient, Komiksový klient, Android Market klient kontrolující aktualizace apod.). Bez wi-fi jsem zatím vydržel 2 dny, ale není se co divit při mém intenzivním používání. Navíc díky multitaskingu a podivně řešeným ukončováním aplikací je spotřeba baterie ještě o něco vyšší.
Nabíjení je možné z usb počítače, nebo díky usb nabíječce do zásuvky, která nabíjí dvakrát rychleji. Do plné kapacity se nabije asi za 3-4 hodiny z usb notebooku.
Systém
Google Nexus One přichází s nejnovějším Androidem verze 2.1. Minulý týden Google vydal OTA update, který přidal multitouch gesta do svých aplikací (Galerie, Browser, Google Maps..). Podpora češtiny zatím stále chybí, "úředním" jazykem telefonu je tak angličtina. Tím pádem nejsou ani české znaky na klávesnici. Bez toho se ale dá žít, sms stejně píšu bez diakritiky a na dlouhé emaily už radši zapnu notebook. Už jsem ale narazil i na situace, kdy by se fakt hodila - např. úprava tel. seznamu. Jméno s háčkem tam prostě nenaťukáte. Naštěstí je to pouze problém chybějící lokalizace, telefon samotný běží v Unicode, čili s češtinou kdekoliv v systému nemá sebemenší problémy.
Díky standartně nabízené provázanosti s Google účtem je možné synchronizovat kontakty s GMailem, tudíž stačí otevřít GMail na PC a diakritiku do jmen v tel. seznamu dopsat. Synchronizace je možná i s Facebookem, ta udělá seznam barevnější díky přiřazení fotek z FB profilů. Ze 127 lidí v seznamu se mi s FB automaticky propojily 4 účty :) To protože se účty spojují na základě podobnosti vyplněných informací, jako je jméno a email. Android však umí spojovat i několik různých účtu dohromady. Propojit tedy jakýkoli GMail kontakt s FB profilem je otázka tří dotyků. Synchronizace s Googlem dále umožňuje udržovat jednotný kalendář, emaily či fotogalerii provázanou s Picasou.
Hodně se mi líbí již zmiňovaná funkce Share. Android samotný ji využívá kde může (eh..tedy tam, kde to má smysl samozřejmě) a ostatní aplikace ji taky občas využívají. Jde o položku v kontextovém menu, která je rozšiřitelná nepřeberným kvantem aplikací na základě typu obsahu. Jednoduše jde o sdílení dat s okolím. Tak například v galerii umožňuje (díky nainstalovaným příslušným aplikacím) sdílení obrázků skrz Facebook, Bluetooth, MMS, Email a podobně. Nebo třeba odkazy v prohlížeči je možné sdílet přes SMS, Twitter, Facebook, Email... Pokud si třeba nainstalujete del.icio.us aplikaci, přibyde vám možnost sdílení skrz del.icio.us službu.
Nexus One také přináší celkem 5 ploch pro rozmistění vaších widgetů, aplikací, odkazů či složek. Všechno je zarovnáváno do mřížky. Domovská obrazovka umí od verze 2.1 tzv. Live Wallpapers, tedy animované pozadí (další hřebíček do rakve baterce). V základní výbavě je třeba jakási savana - vysoká hýbající se tráva s modrým nebem přes den, růžovějícím večer a tmavým v noci, měnící se plynule v závislosti na čase. Dále třeba hodiny, vizualizace při puštěné hudbě, nebo vodní hladina, která vytváří kruhy při dotyku. Samozřejmostí jsou i obyčejné obrázky na pozadí.
Reakce systému jsou díky 1 GHz procesoru a 512 MB RAM okamžité. Alespoň po zapnutí telefonu. S uptimem blížícím se 100 hodinám už pozoruju mírné trhání v projíždění seznamů. Není to ale nic hrozného ani nějak dramatického, jen když se člověk na to zaměří, tak si všimne, že to není zrovna synonymem hladkého pohybu.
Možnou příčinou by mohl být management aplikací. Ty se totiž na androidu standartně nijak neukončují. Přepnou se do pozadí, kde podle způsobu naprogramování buď běží dál, nebo spí. Ukončuje je sám system když mu začne docházet paměť. Náhodně. Tady zůstal klasický rys desktopového Linuxu - OOM killer, neboli odstřelení náhodného procesu v případě nedostatku paměti. A tak si aplikace bezstarostně ukousávají pamět, baterku nebo i procesor. Pokud je toto opravdu příčinou toho drobného zadrhávání při scrollování, chtělo by to rozhodně líp odladit. Obecně telefon nejeví absolutně žádné známky prodlevy či zasekávání, všechno jede plynule jak nůž po másle.
Na druhou stranu díky tomuto řešení běhu aplikací, nabízí Android standartně multi-tasking, tedy souběh více aplikací najednou a přepínání mezi nimi.
Aplikace
O aplikacích už jenom krátce. V standartní výbavě má Android Eclair základní sadu aplikací pro účely běžného používání telefonu - volání, SMS a MMS zprávy (jsou vláknové), správa kontaktů, hodiny (76% lidí používá mobil primárně jako ukazatel času) a budík. Dál v menu najdeme aplikaci pro GMail, ale i obecného emailového klienta, Google Maps, kalendář synchronizovaný s Google Calendar, Browser, jednoduchou kalkulačku, fotoaparát a kameru (s HD videem), galerii médií v 3D stylu (obrázky + videa, karta + picasa), hudební přehrávač (mp3, mp4, aac, waw, ogg, wma..), aplikaci pro novinky (Google News zřejmě) a počasí, hlasové vyhledávání a YouTube přehrávač.
Další aplikace je možné stahovat z Android Marketu, na kterém je v době psaní tohoto článku přes 25 000 aplikací. Jsou buď placené (ceny okolo $3), nebo zdarma, záleží na vývojářích. Neplacených aplikací je hodně, občas mívají reklamní proužek místo ceny a často pak mívají i placenou verzi, která nabízí funkce navíc. Každou aplikaci je možné okomentovat a zanechat hodnocení (1-5). Android Market automaticky kontroluje aktualizace nainstalovaných aplikací a na jejich dostupnost pak upozorňuje.
Aplikace vydají na několik samostatných článků, takže více o nich později...
Závěr
S mým prvním Androidem jsem nadmíru spokojen a nadšen. Jsem rád, že je to telefon přímo od Googlu, který se o Android stará a vyvíjí. Navíc díky tomu, že je to vlajková loď Googlu, je zajištěn prvotřídní servis včetně nejrychlejších systémových aktualizací. O aktualizaci jiných systému se zeleným robotem v logu se obvykle stará operátor a to nebývá ta nejrychlejší cesta. K plnému dotykovému ovládání jsem zatím mírně skeptický, možná taky proto, že je to můj první dotykový telefon a chce to prostě zvyk. Inu, uvidíme...
Recent Comments